Strnulá šíje labutí
poklepem zvláční a zjemní se.
Strnulé ruce, třesem nervózní, ji jemně mnou proti srsti.
Drhnou do nebe.
Jemná je kůže z papíru. Šustí a naříká.
Odrazem oknem světla je duhová a mění se jak hadí.
Bradou do nebe ukážeš povel pro mne tak jasný.
Tak krásný, až pláče v podhradí. ## elesty
1.8.2024
Stpoklepem zvláční a zjemní se.
Strnulé ruce, třesem nervózní, ji jemně mnou proti srsti.
Drhnou do nebe.
Jemná je kůže z papíru. Šustí a naříká.
Od
BrT